Do extrému harmonicky expandované blues, které na první pohled ani nenapovídá svoji tonalitu. Když tu (rychle) objevíte, máte klíč k improvizaci v kapse. Prostě nasaďte C bluesovou stupnici a hrajte bez bázně skrze nástrahy zdánlivě složité harmonie. Celek pak bude vypadat tak, jak má vypadat správná improvizace: pasáže konsonancí (např. takt 1. až 4.) se budou střídat s pasážemi velkého napětí mezi melodií a harmonií. Ten však opět povolí, věc se stane zajímavou a přitažlivou. V žádném případě neplujte otrocky po napsaných akordových značkách!
Více informací dostupných na externím zdroji