Bylo mnohokrát nahráno, od sólové klavírní verze, kterou právě posloucháte, až k verzi pro jazzový big band. Je občas slyšet z jazzových zkušeben. A to snad jen proto, že je to vlastně jeden jediný jazzový riff posunovaný vertikálně i horizontálně (to na sólové nahrávce je ale jen těžko realizovatelné, kánon je ale ke slyšení na všech ostatních verzích). Napsaná předehra bez rytmické jednotnosti je jen jednou z nekonečného množství možností. Tak je tomu i se sólem ve volném rytmu. Je to otevřená muzika, myslím totálně otevřená. Fantazii se meze nekladou.
Více informací dostupných na externím zdroji